|
|
Vzdělávání zaměstnanců v bankovním sektoru
MATOUŠKOVÁ, Petra
Bakalářská práce pojednává o vzdělávání v bankovním sektoru České republiky. Vymezuje jednotlivé pojmy spojené se vzděláváním, metodami vzděláváním a dále zahrnuje charakteristiku bankovního sektoru ČR. V teoretické části je detailně rozepsáno firemní vzdělávání, jeho jednotlivé fáze a jejich díl-čí části. Tato část práce se zaobírám i jednotlivými metodami vzdělávání, které jsou posléze blíže a podrobněji popsány, a to včetně jejich hlavních výhod a nevýhod. Druhou polovinu bakalářské práce tvoří výzkumná část. Ta byla provedena během roku 2023 a její výsledky byly následně porovnány s dotazníkovým šetřením CVTS. Toto šetření provádí organizace Eurostat s pravidelnou pěti letou periodicitou ve státech Evropské unie, kam spadá i ČR. Ta se tohoto výzkumu účastní již od roku 2000. Nejaktuálnější data pocházejí z roku 2015, jelikož v roce 2020 ochromila svět pandemie Covid-19. Na základě inspirace dotazníkovým šetřením CVTS byl vytvořen vlastní dotazník, který se zabýval aktuálně používanými metodami ve vzdělávání, formami vzdělávání nebo tím, jaké další kurzy by chtěli absolvovat samotní zaměstnanci a kde oni sami cítí prostor pro zlepšení. V dotazníku se dále také objevili otázky týkající se financování vzdělávání, které je vel-mi nezanedbatelnou položkou v rozpočtech bank a zároveň investicí do jejich budoucnosti. Na závěr byl doporučen další postup vzdělávání na základě potřeb zaměstnanců bankovního sektoru a uveden výhled do budoucna, ve kterém by se mohl celý dosavadní systém vzdělávání rapidně proměnit díky rozšířené nebo virtuální realitě.
|
|
|
Aspekty vzdělávání pracovníků v sociální sféře
DOLEŽALOVÁ, Františka
Tato bakalářská práce se zaměřuje na další vzdělávání pracovníků v sociální sféře, které je důležité pro obnovování, upevňování a získávání potřebných informací. Cílem práce bylo zmapovat aspekty vzdělávání sociálních pracovníků v okrese Jindřichův Hradec. K vypracování praktické části a dosažení cíle byl využit kvalitativní výzkum. Přesněji uvedeno zde došlo k využití metody dotazování za pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovoru se účastnilo osm pracovníků z různých organizací v okrese Jindřichův Hradec. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že pracovníci v sociální sféře nejčastěji volí k dalšímu vzdělávání kurzy, školení a vzhledem k pandemii covid-19 také webináře. Pracovníci přitom mají možnost volby, na který kurz či školení se vydají. Rozhodují se podle několika kritérii, mezi ně lze zařadit téma, náplň, dostupnost a souvislost s prací. Zjištěné výsledky bakalářské práce poukazují na některé z pozitiv, které můžeme nalézt v oblasti vzdělávání pracovníků sociální sféry v okrese Jindřichův Hradec. Zároveň však poukazují, na některé ze stránek vzdělávání, které by měly být podrobeny více kritickému rozboru a v budoucnu lépe zvládnuty.
|
|
|
Systémy dalšího vzdělávání učitelů. Zaměřeno na území hlavního města Prahy
Janušková, Jindra ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
Profesní rozvoj učitelů, tedy i jejich další vzdělávání je jedním ze základních strategických cílů dnešního školství. Bakalářská práce zkoumá, jaké druhy a formy dalšího vzdělávání jsou nejčastěji voleny a jak toto vzdělávání je realizováno na jednotlivých stupních škol - mateřských, základních i gymnáziích. Teoretická část se postupně zaměřuje na historii, vysvětlení základních pojmů a cílů dalšího vzděláváním. V dalších kapitolách se práce zabývá právním rámcem, druhy a formami tohoto vzdělávání. Ve výzkumné části jsou na základě cíle výzkumného šetření stanovena tvrzení. Pro ověření těchto tvrzení byla zvolena kvantitativní obsahová analýza textu (výročních zpráv a záznamů o činnosti mateřských škol). Jako výzkumný vzorek byly metodou náhodného výběru vybrány zástupci mateřských a základních škol a gymnázií. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že ředitelé základních škol a gymnázií dodržují školský zákon, hodnocení dalšího vzdělávání učitelů je součástí všech jejich výročních zpráv. Nejčastějším realizovaným druhem dalšího vzdělávání na vybraných školách je průběžné studium, které slouží k prohlubování odborné kvalifikace učitelů. Klíčová slova: celoživotní učení, další vzdělávání učitelů, druhy vzdělávání, formy vzdělávání, gymnázium, mateřská škola, pedagogický pracovník, učitel,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vyučovací styly a metody ve výuce TV na 2. stupni ZŠ a jejich vztah k organizačním formám výuky
Nováková, Barbora ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Pádivý, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vyučovacími styly, vyučovacími a výchovnými metodami a hledá jejich vztah k organizačním formám výuky. Práce je zaměřena na druhý stupeň základních škol a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. V první kapitole teoretické části se zabývám jednotlivými formami výchovy, jejich definicí, významem a možnými vlivy učitele na jednotlivé části. Druhá kapitola je věnována vyučovacím a výchovným metodám, které je možné používat v hodinách tělesné výchovy. Zkoumám vývoj vyučovacích metod, díla různých autorů, jejich názory a jejich dělení jednotlivých metod. Třetí kapitola je věnována učiteli, jakožto velice důležitému determinantu výuky. Jelikož na vyučovací styl a výběr vyučovacích metod má učitel obrovský vliv, tak se zabývám jeho osobností, projevem a dalšími možnými ovlivňujícími faktory. Samotným vyučovacím stylům je pak věnována celá čtvrtá kapitola teoretické části práce. Pátá kapitola je věnována těm organizačním formám výuky, které je možné využít při hodinách tělesné výchovy. Šestá kapitola patří didaktickým zásadám, jejich dodržováním a vztahem k předcházejícím zkoumaným termínům. Cílem práce je představit jednotlivé formy výchovy, vyučovací a výchovné metody a vyučovací styly a následně najít mezi těmito prvky vztah. Dílčím cílem je pak porovnat tento vztah u...
|
|
|
Systémy dalšího vzdělávání učitelů. Zaměřeno na území hlavního města Prahy
Janušková, Jindra ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
Profesní rozvoj učitelů, tedy i jejich další vzdělávání je jedním ze základních strategických cílů dnešního školství. Bakalářská práce zkoumá, jaké druhy a formy dalšího vzdělávání jsou nejčastěji voleny a jak toto vzdělávání je realizováno na jednotlivých stupních škol - mateřských, základních i gymnáziích. Teoretická část se postupně zaměřuje na historii, vysvětlení základních pojmů a cílů dalšího vzděláváním. V dalších kapitolách se práce zabývá právním rámcem, druhy a formami tohoto vzdělávání. Ve výzkumné části jsou na základě cíle výzkumného šetření stanovena tvrzení. Pro ověření těchto tvrzení byla zvolena kvantitativní obsahová analýza textu (výročních zpráv a záznamů o činnosti mateřských škol). Jako výzkumný vzorek byly metodou náhodného výběru vybrány zástupci mateřských a základních škol a gymnázií. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že ředitelé základních škol a gymnázií dodržují školský zákon, hodnocení dalšího vzdělávání učitelů je součástí všech jejich výročních zpráv. Nejčastějším realizovaným druhem dalšího vzdělávání na vybraných školách je průběžné studium, které slouží k prohlubování odborné kvalifikace učitelů. Klíčová slova: celoživotní učení, další vzdělávání učitelů, druhy vzdělávání, formy vzdělávání, gymnázium, mateřská škola, pedagogický pracovník, učitel,...
|
|
|
Další vzdělávání pedagogických pracovníků mateřských škol znojemského regionu.
KOLŠTROMOVÁ, Dana
Předmětem bakalářské práce je zjištění, za jakých podmínek se uskutečňuje další vzdělávání pedagogických pracovníků znojemského regionu. V teoretické části se zaměřuji na současné legislativní požadavky na odbornou připravenost předškolních pedagogů a nastínila jsem některé možnosti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.V druhé části jsem se zaměřila na specifika znojemského regionu, na počty a velikosti předškolních zařízení a informace o dopravní obslužnosti. Třetí, praktická část mojí práce, přináší zpracované názory pedagogů a vedoucích pracovníků mateřských škol.
|
|
|
Podmínky pro utváření klíčových kompetencí žáků na 1. stupni ZŠ
MUDROVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá utvářením klíčových kompetencí u žáků na 1. stupni ZŠ. Zaměřuje se na kompetenci komunikativní, a to jak v prostředí školním, tak i mimoškolním - při volnočasových aktivitách. Teoretická část práce vysvětluje základní myšlenku klíčových kompetencí, nastiňuje historii a význam klíčových kompetencí z globálního hlediska. Klíčové kompetence jsou zde vymezeny a je zde také blíže rozpracována kompetence komunikativní. Teoretická část dále naznačuje metody a strategie vedoucí k utváření klíčových kompetencí ve škole a ve volnočasových aktivitách. V praktické části jsou zhodnoceny výpovědi pedagogických pracovníků získaných z řad učitelů různých 1. st. ZŠ i z řad vedoucích zájmových útvarů. Cílem práce je zjistit, nakolik při pedagogickém působení (ve škole i mimo ni) dochází k systematickému utváření a rozvoji klíčových kompetencí, převážně pak kompetence ke komunikaci.
|
host ::
RSS.